nadstranická platforma žen, které se zajímají o politiku a věci veřejné

Medailonky 50 osobností

01.03.2012 16:52

Medailonky jsou postupně doplňovány 

Pokud navrhujete přidat do seznamu nové jméno a chcete malinko České prezidentce ulehčit práce, prosíme Vás o sepsání krátkého odstavce o dotyčné osobnosti

Děkujeme předem. 

Nové jméno je přidáno, pokud pro tuto osobnost hlasuje ještě aspoň jeden/jedna hlasující.

 

Zuzana Baudyšová

medailonek se připravuje

 

Marie Benešová

Právnička a politička, místopředsedkyně ČSSD od roku 2011. V letech 1999 až 2005 byla ve funkci Nejvyšší státní zástupkyně České republiky. Předtím pracovala krátce také jako prokurátorka Vrchního státního zastupitelství. V letech 2006 – 2010 působila jako stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD.

 

Lenka Bradáčové

medailonek se připravuje

 

Hana Brixi Poláčková

Pracuje ve Světové bance, je poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci a Dětský fond OSN. Posledních 15 let pomáhá reformovat veřejné finance, sociální politiku a státní správu v zemích Evropy a Asie.  Vystudovala finance na MIT (Cambridge, Massachusetts, 1999), ekonomii a veřejnou politiku na Univerzitě Princeton (1995), a fyziku na Masarykově univerzitě v Brně (1990/91). Je autorkou knihy Government at Risk (Oxford University Press).

 

Dagmar Burešová

medailonek se připravuje

 

Věra Čáslavská

medailonek se připravuje

 

Petra Doláková Ali

Vystudovala Právnickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. Pracuje pro Ministerstvo zahraničních věcí jako diplomatka zaměřující se na oblast lidských práv a zastupování ČR v OSN.. Je také členkou správní rady Fóra 50 % a předsedkyní správní rady Porodního domu U čápa. Zastává názor, že zastoupení žen v politice je zásadní otázka, protože ovlivňuje způsob vedení politického dialogu i témata, o kterých se jedná, a priority, na které jdou peníze. 

 

Dana Drábová

Česká jaderná fyzička a lokální politička, místostarostka obce Pyšely. Od roku 1999 vykonává funkci předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vystudovala obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Poté pracovala v nynějším Státním zdravotním ústavu. Byla ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (1995-1996) a ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany (1996-1999). V letech 2006-2009 předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA).

 

Vladimíra Dvořáková

Politoložka, profesorka a vedoucí Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze; předsedkyně vysokoškolské Akreditační komise. Byla označena Ivetou Radičovou za osobnost, kterou by si uměla představit jako českou prezidentku.

 

Táňa Fischerová

Herečka, politička a publicistka, poslankyně parlamentu České republiky v letech 2002 – 2006. Po studiích na Janáčkově akademii múzických umění nastoupila do Činoherního klubu, odkud musela v roce 1973 odejít. V roce 2002 zvolena za US – DEU jako nezávislá poslankyně do parlamentu ČR. Táňa Fischerová se věnuje umělecké činnosti i práci v nadacích a občanských sdruženích. Je např. členkou správní rady Nadace Vize 97, čestnou předsedkyní občanského sdružení Remedium, prezidentkou českého střediska mezinárodního divadelního institutu. V roce 2008 se stává předsedkyní nově založené politického uskupení Klíčové hnutí (www.klicove-hnuti.cz), které si klade za cíl vrátit do veřejného života možnost skutečného uplatnění jednotlivce a rozvoj místních společenství.


Alena Gajdůšková

Politička, senátorka Parlamentu České republiky, místopředsedkyně Senátu PČR od roku 2008, předsedkyně Senátorského klubu ČSSD od roku 2006 do 2008, členka Stálé delegace PČP do Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Od roku 2010 je odbornou mluvčí stínové vlády sociální demokracie pro vědu a výzkum.
Původním zaměřením pedagožka a personalistka, od roku 1986 pracuje v komunální a později i vysoké politice. Zde se soustředí na podporu oblastí souvisejících s celoživotním vzděláváním, propojením vzdělávání a praxe, etikou podnikání, rovnými příležitostmi a sociální oblastí, podporou organizací dětí a mládeže, seniorů a občanské společnosti.
„Vývoj civilizace a pohodlí současného života člověk zaplatil přerušením spojení s matkou přírodou. Současný člověk nevnímá, necítí. Není schopen ničeho, co rozumem nezpracuje,“ konstatovala Alena Gajdůšková v jednom ze svých zamyšlení.

 

Dagmar Havlová (manželka V. Havla)

Významná česká herečka. V roce 1997 se stala manželkou tehdejšího českého prezidenta Václava Havla a první dámou České republiky. Po sňatku s Václavem Havlem své působení v divadle přerušila. V roce 2005 se po 11leté pauze opět navrátila na divadelní scénu, kdy s velkým úspěchem vystupovala ve hře Israele Horovitze „Chvíle pravdy“. Nyní je stálou členkou Divadla na Vinohradech.

 

Jana Horváthová 

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně, které spoluzakládala v roce 1991. Vystudovala obor historie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pochází z rodiny prvního  českého Roma, který získal vysokoškolské vzdělání.

 

Janina Hřebíčková 

Pracovnice OSN a bývalá novinářka. Dlouhá léta pracovala pro různé mezinárodní organizace, většinou v krizových oblastech: na Blízkém východě, v Jižní Koreji nebo v bývalé Jugoslávii. V roce 2003 byla českou koordinátorkou v Úřadu pro obnovu a humanitární pomoc v Iráku, jednou z nejbližších spolupracovnic amerického civilního administrátora země.

V současnosti je ředitelkou odboru lidských práv a transformační politiky Ministerstva zahraničních věcí ČR, spolupracuje na úrovni EU a OSN na ochraně lidských práv. 

 

Jana Hybášková

Politička, diplomatka, od roku 2011 velvyslankyně Evropské unie v Iráku. V letech 2004 až 2009 byla poslankyní Evropského parlamentu, kde předsedala Delegaci pro vztahy s Izraelem. Autorka knihy Čekání na válku (2004), mezinárodně uznávaná odbornice na problematiku terorismu, evropské bezpečnosti, Blízkého východu a demokratizace. Po studiích arabistiky na Univerzitě Karlově v Praze pracovala na Ministerstvu zahraničních věcí v odboru Blízkého východu a severní Afriky, který posléze vedla. Byla velvyslankyní ve Slovinsku, poté v Kuvajtu a Kataru.
 

Helena Illnerová

Profesorka, vědecká pracovnice, předsedkyně Akademie věd ČR v letech 2001 – 2005. Se svým týmem přispěla k významnému zjištění, jak je tvorba melatoninu řízena biologickými hodinami v mozku. Výsledkem dalších pokusů byl nález, že biologické hodiny savců jsou modelovány délkou dne, tedy roční dobou. V současnosti je členkou vědecké rady AV ČR, UK a dvou jejích fakult, Masarykovy univerzity, Jihočeské univerzity, rady FGÚ AV ČR a členkou Rady Národního muzea. V letech 2001-2007 byla členkou Evropského poradního výboru pro výzkum a v letech 2000–2004 byla členkou Velké poroty pro Descartovu cenu EU za výzkum.

 

Věra Jourová

medailonek se připravuje

 

Livie Klausová

Česká ekonomka a současná první dáma České republiky z titulu manželky prezidenta republiky. Ač pocházela ze skrovných poměrů, vystudovala obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, obor zahraniční obchod. V Ekonomickém ústavu ČSAV byla zaměstnaná jako vědecká pracovnice do roku 1993. V letech 1994 až 2000 působila jako výkonná tajemnice České společnosti ekonomické. Po roce 1990 pracovala jako členka dozorčích rad v České spořitelně, a. s. a ZVVZ Milevsko, a. s. Je čestnou patronkou Registru dárců kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou a nadaci Život 90. Stará se o děti z dětských domovů v období jejich startu do života při odchodu z dětského domova a zaštiťuje i další charitativní aktivity, zejména v rámci Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových, který založila společně se svým chotěm. Fond se soustředí na individuální práci s potřebnými a pomohl již mnoha tisícům lidí. Livia Klausová rovněž průběžně inspiruje a iniciuje velmi citlivě a vkusně prováděné úpravy interiérů na Pražském hradě a v zámku v Lánech.

 

Dagmar Lastovecká 

Soudkyně Ústavního soudu v Brně od r. 2003, bývalá poslankyně a senátorka. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně v r. 1971 vystudovala právnickou fakultu a v r. 1981 zde  získala i titul doktorky práv.

V r. 1992 byla poslankyní Federálního shromáždění (členka Ústavně-právního výboru a Mandátového a imunitního výboru). V letech 1994-1998 byla primátorkou města Brna a poté se v letech 1998-2003 stala senátorkou za ODS. Je dcerou bývalého předsedy Ústavního soudu Z. Kesslera.

 

Věra Luxová

medailonek se připravuje

 

Michaela Maláčová 

Podnikatelka, bývalá tisková mluvčí ODS. Dle svých slov za nejvhodnější model demokracie považuje Švýcarsko. Její manžel je Z. Bakala. Je zakladatelkou soutěže Česká Miss. V roce 2005 se v kongresovém centru Top Hotelu Praha uskutečnil první ročník soutěže krásy, kterou založila, nazvané Česká Miss. Od roku 2010 je ředitelkou i druhé české soutěže krásy Miss České republiky. Sama se prosadila jako královna krásy v roce 1991. http://hn.ihned.cz/c1-39203270-michaela-malacova 

 

Hana Marvanová

Před rokem 1989 se angažovala v disentu a patřila mezi zakladatele Nezávislého mírového sdružení. Spoluzakládala Občanské fórum. Od února 1990 do roku 1998 byla poslankyní, nejdříve České národní rady (byla kooptována), později Poslanecké sněmovny. V roce 1991 vstoupila do Občanské demokratické strany, po finančních skandálech strany (1997) z ní v lednu 1998 vystoupila a spolu s dalšími bývalými členy ODS založila Unii svobody (US). Po volbách v červnu 2001 se stala předsedkyní US (od ledna 2002 Unie svobody-Demokratická unie), kterou byla do července 2002. Od 16. července do 16. září 2002 byla místopředsedkyní Poslanecké sněmovny PČR, na poslanecký mandát rezignovala 23. září 2003. Kromě privátní advokátní praxe se v současnosti angažuje v hnutí Veřejnost proti korupci, kde je členkou ustavujícího výboru.

 

Dana Němcová

medailonek se připravuje


Miroslava Němcová

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předtím místopředsedkyně PSP již od r. 2002. Poslankyní je volena 13 let. Působila v Komisi pro sdělovací prostředky, ve Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví i v Rozpočtovém výboru. V letech 1994-2002 byla členkou Zastupitelstva i Rady města Žďár nad Sázavou. Před svým angažmá v politice si otevřela a provozovala knihkupectví (1992), jehož majitelkou byla až do rl 2007. Pracovala v Českém statistickém úřadě.

 

Iva Ritschelová 

Současná předsedkyně Českého statistického úřadu od r. 2010. V letech 2007 až 2011 zastávala funkci rektorky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Její oborové zaměření je environmentální ekonomie a politika životního prostředí s důrazem na makroekonomické aspekty tvorby a ochrany životního prostředí.  V letech 1998 až 2001 pracovala pro OSN ve statistické divizi Organizace potravin a zemědělství v regionu pro Evropu, země bývalého SSSR, Čínu a Mongolsko. Po roce 1989 působila v Ústavu pro životní prostředí v Ústí nad Labem. Předtím v Sociálně ekonomickém ústavu ČSAV.

 

Zuzana Roithová

Je původním povoláním lékařka. Jako lékařka pracovala v Berouně, ve Fakultní nemocnici Motol v Praze a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde byla i ředitelkou (1990-1998). V roce 1998 vstoupila do politiky jako nestranická ministryně zdravotnictví (vláda J. Tošovského), následně byla za čtyřkoalici zvolena senátorkou. V roce 1999 vstoupila do KDU-ČSL, kde byla místopředsedkyní strany (2001-2003). Od roku 2004 je poslankyní Evropského parlamentu za KDU-ČSL, mandát obhájila i v druhých volbách. Byla místopředsedkyní výboru pro Vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jehož je po celou dobu členkou. Získala ocenění Čestná medaile za zásluhy Karlovy univerzity, Evropanka roku 2006 (cena Evropského hnutí).

 

Jitka Seitlová 

 Česká politička (bývalá členka ODA), geoložka a specialistka na ochranu životního prostředí. Absolvovala Přírodovědecké fakultě Univerzity v Brně, kde později pracovala jako asistentka výzkumu regionální geologie.

V letech 1980 až 1991 pracovala v Geotestu Brno. V letech 1991 až 1994 jako specialista úseku státní správy Ministerstva životního prostředí. Krátce pracovala také jako oblastní manažer mezinárodní odpadářské firmy A.S.A. (Abfall service Austria) a v letech 1995 až 1996 byla vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Přerově. V roce 1995 vstoupila do Občanské demokratické aliance, od dubna 1998 do roku 1999 byla místopředsedkyní ODA, stranu opustila v roce 2002. V roce 1996 byla za ODA zvolena senátorkou ve volebním obvodě č. 63 (Přerov), v dubnu 1997 – prosinci 2000 byla předsedkyní senátního klubu ODA, v roce 2002 své křeslo s podporou hnutí Nezávislí s převahou obhájila. 7. února 2007 byla ve druhém kole tajné volby zvolena zástupkyní Veřejného ochránce práv. 

 

Tereza Stöckelová 

Socioložka a aktivistka. v současnosti pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.

Od února 2009 je členkou České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty při ministerstvu životního prostředí.

V roce 2001 zakončila studium sociologie na Fakultě sociálních věd UK v Praze práci „Příroda jako kolektivní experiment: případ managementu kůrovce v Národním parku Šumava“. V roce 2008 dokončila doktorské studium prací „Biotechnologizace: Legitimita, materialita a možnosti odporu“.

Své publicistické texty publikuje např. v časopisech Vesmír  nebo A2. Je autorkou knihy Akademické poznávání, vykazování a podnikání - Etnografie měnící se české vědy.  Od léta 2010 jedna z mluvčích občanské iniciativy ProAlt.

 

Anna Šabatová

medailonek se připravuje

 

Jiřina Šiklová 

Socioložka a publicistka, signatářka Charty 77. Po studiích historie a filozofie spoluzakládala katedru sociologie FF UK. Po roce 1969 pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice v Thomayerově nemocnici v Praze. Zde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa. Po změně režimu v roce 1989 byla pozvána opět přednášet sociologii, iniciovala založení katedry sociální práce na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také Centrum a knihovnu Gender Studies v Praze. Je členkou správních rad několika nadací a členkou redakčních rad zahraničních i domácích odborných časopisů. V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil Medaili za zásluhy I. stupně. V únoru 2000 obdržela medaili Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR.

 

Michaela Šojdrová

medailonek se připravuje

 

Ilona Švihlíková

medailonek se připravuje

 

Saša Uhlová

Publicistka (aktuálně publikuje zejména v Deníku Referendum), romistka, jedna z důležitých osobností proAltu.


Milena Vicenová

Stálá velvyslankyně České republiky při Evropské unii (od r. 2008). V letech 2006 -2007 byla          ministryní zemědělství v první vládě M. Topolánka. Předtím působila na Ministerstvu zemědělství a podílela se na předvstupních evropských projektech pro rozvoj venkova a dalších strategických dokumentech. Vystudovala veterinární lékařství a hygienu v Brně. Pracovala jako veterinární lékařka, redaktorka nakladatelství, šéfredaktorka časopisu. Není členkou žádné politické strany.

 

Marie Vodičková

Je předsedkyní Fondu ohrožených dětí, průkopnicí alternativ dětské ústavní péče (včetně některými pozorovateli kontroverzně vnímaného umisťování fotek dětí na internet, aby se tak urychlyla jejich adopce; „vymyslela" Klokánek; jako pěstounka vychovala osm dcer.


Alena Wagnerová

Spisovatelka a publicistka, iniciátorka hnutí Mateřských center v České republice.
Od roku 1969 žije v SRN, od roku 1989 v Německu a Praze. Publicisticky se věnuje především tématu postavení ženy v soudobé společnosti a česko-německým vztahům. Píše česky i německy. Autorka řady knih: Dvojitá kaple (1982), Odsunuté vzpomínky (1993), Neodsunuté vzpomínky (2000), Milena Jesenská (1996), Dopisy Mileny Jesenské (1998), Kafkova rodina z Prahy (2003), Prager Frauen (1995), Das Leben der Sidonie Nádherný (2003). Autorsky se podílela na svazcích rozhovorů s českými ženami Paměť žen I. a II. (1998).


Eliška Wagnerová

Místopředsedkyně Ústavního soudu České republiky, právnička, politoložka, univerzitní pedagožka.
V 80. letech žila v exilu v Německu a v Kanadě. V letech 1998 – 2002 byla předsedkyní Nejvyššího soudu České republiky. V této funkci se mj. zasloužila o zavedení pozice asistentů soudců Nejvyššího soudu a s poslancem Zdeňkem Koudelkou iniciovala zákonné zakotvení této funkce.
Pod jejím vedením se stal Nejvyšší soud prvním soudem, který realizoval twinningový projekt, kdy soudci ze starého státu EU konzultovali práci s komunitárním právem při vstupu ČR do EU. To posloužilo jako příklad pro celou justici.
Eliška Wagnerová je členkou vědeckých rad Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

 

 

Vyhledávání

Kontakt

www.ceska-prezidentka.cz www.facebook.com/ceska.prezidentka 775 058 228, 723 038 301